Martin Bryant - Nejhorší australský masový vrah zodpovědný za masakr v Port Arthuru

Australan Martin Bryant se narodil 7. května v Hobartu ve státě Tasmánie roku 1967. Byl už od raného dětství trochu jiný. Měl hrozně moc energie a často se už jako batole pohyboval po různých místech a někdy se i vyplížil ven, proto ho matka občas dávala do postroje na verandě, aby neutekl, za což si vysloužila kritiku od sousedů, ale ona řekla, že chlapec byl pokaždé šťastný, a co jiného měla dělat, aby mu zabránila v útěcích? Samozřejmě mu tam nechávala hračky.

https://cdn.newsapi.com.au/image/v1/05c9f60aa24bccf7211f57a62b17b124

Rodiče měli podle všeho Martina hodně rádi, ale pro Carleen, jeho matku, začínala být Martinova přehnaná energie a útěky příliš. Každý den se pro ní stával bojištěm, kdy musela vymyslet, jak se ke svému synovi chovat a jak mu bránit v jeho eskapádách.

Maurice, Martinův otec, na chování syna neviděl nic moc zvláštního a snažil se svého syna, co nejvíce normalizovat, což mohlo mít také špatný vliv.

Oba rodiče měli problémy se na výchově shodnout, takže na chlapce působily dva rozdílné vlivy.

Navíc Martin neměl nikoho s kým by si hrál a většinu času byl sám. 

Jeho matka občas našla hračky, které byly zničené a později jí napadlo, že to asi dělal kvůli frustraci z toho, že byl sám.

Martin měl také o 5 let mladší sestru, a když byla starší a vodila si domů kamarádky, tak na ně Martin reagoval agresivně a obtěžoval je. Asi cítil vztek kvůli tomu, že on byl sám a jeho sestra ne.

https://nnimg-a.akamaihd.net/silverstone-feed-data/276054a5-0b1f-4a02-b246-3c0638bd279e.jpg

Jeho hlavním problémem byl Aspergerův syndrom. Podle všeho měl také malé IQ, pouze 66, ale já myslím, že to bylo zapříčiněno hlavně tím Aspergrem, protože v některých ohledech byl podle jeho známých docela chytrý. I když, já se v měření IQ vůbec nevyznám, takže nevím, jak moc to vylučuje nebo nevylučuje to, co jsem napsal. Faktem je, že Martinovi nešla sociální interakce a když se s ním lidé bavili, bylo poznat, že je „trochu jiný.“ Přitom na první pohled vypadal inteligentně a sympaticky, to je možná jeden z důvodů, proč nebyl zařazen do nějaké zvláštní školy a musel být tedy s normálními dětmi, které ho nechápaly a šikanovali ho, což mu způsobovalo ještě větší psychické problémy. Ale říkám si, že v tom museli mít díl viny rodiče, přece věděli, že jejich syn je zvláštní. Asi chtěli, aby měl jejich syn normální dětství.

Martin často usiloval o to, najít si přátele, ale kvůli svému divnému chování většinu lidí odpuzoval.

V 19 letech se seznámil s 52 letou Helen Harveyovou, když hledal zaměstnání. Ta byla velmi bohatá, protože vlastnila hernu (nebo tak jsem to alespoň pochopil). Jejich vztah však přešel do něčeho vážnějšího a nakonec se vzali. Zemřela však při autonehodě, kdy řídila a vedle ní seděl Martin, který byl údajně známý tím, že za jízdy řidiče rozptyloval a už předtím způsobil pár autonehod (nevím, jak moc je to tvrzení pravdivé). Díky tomu se stal bohatým, protože po ní dědil. Nedlouho poté spáchal sebevraždu jeho otec, což pro něj bylo druhou velkou ránou v krátkém časovém intervalu.

Když měl tedy tolik peněz (více než 550 tisíc dolarů), začal si myslet, že s tím přijdou i přátelé, ale na lidi prostě působil zvláštně a nedokázal normálně komunikovat. On sám nechápal, proč se s ním skoro nikdo nechce bavit a cítil čím dál tím větší frustraci.

Rok před masakrem si Martin našel přítelkyni, která nechce uvést jméno, a vyjeli si spolu na moře, ale loď se jim porouchala. Podle přítelkyně začal hrozně panikařit a myslel si, že zemřou. Nakonec však byli zachráněni. Nedlouho poté jí Martin požádal o ruku, ale ona odmítla, řekla mu, že se jí nezdá na něco takového dostatečně chytrý a rozešli se. Nicméně později uvedla, že se jí Martin zdál v určitých ohledech velmi chytrý.

Měsíc před masakrem si našel další přítelkyni. A osudného dne 28. dubna 1996 se spolu ráno osprchovali a poté se Martin vypravil na svoji vražednou cestu do Port Arthuru. 

Masakr si pečlivě naplánoval, proto bych řekl, že v jistých ohledech vážně musel být inteligentnější, protože si moc nedokážu představit, že by někdo hloupý, dokázal něco takového zorganizovat, i když mohl mít štěstí. Než dojel do Port Arthuru tak prvně zavraždil Davida a Noelene Martinovy, byli to sousedé Martinových rodičů a Martinův otec si na ně několikrát stěžoval, protože koupili penzion, který si chtěli koupit oni. Martin jim několikrát nabídl za penzion pěknou sumu, ale oni pokaždé odmítli, takže, jak později Martin řekl „střelil jsem je do hlavy.“ Spekulovalo se, jestli tohle nebyl Martinův hlavní motiv, a možná, že ano, ale když už zabil je, bylo mu jasné, že jeho další zastávka by byla vězení a tak se rozhodl zabít mnohem víc lidí, aby získal pozornost, po jaké toužil a nikdy se mu jí nedostávalo. Jednomu sousedovi údajně řekl, že udělá něco za co si ho budou všichni pamatovat.

Po zabití toho páru pokračoval do Port Arthuru, kde v  The Broad Arrow Café během patnácti vteřin zavraždil 12 lidí a zranil deset, použil Colt AR-15. Pak se přesunul do obchodu, kde zavraždil 8 lidí a zranil 2. Chtěl bych tu zmínit Petera Nashe, který zalehl svoji manželku Carolyn a zachránil jí tím život, sám však zemřel.

Martin se pak přesunul ven, kde začal střílet po autech a do autobusové zastávky a nakonec střílel i ze svého auta žlutého Volva. Zavraždil čtyři lidi a 6 šest zranil.

Pak jel pryč a po cestě potkal matku s dvěma dětmi na procházce. Matku a mladší dítě zavraždil na místě, starší utíkalo, ale Martin je dostihl a také zavraždil..

Potom ukradl BMW a zavraždil čtyři jeho pasažéry. Následně zastavil jiné auto a nařídil muži, který v něm seděl, aby si sedl do jeho auta, jeho spolujezdkyni zavraždil.

Poté se přesunul zpátky do penzionu, kde zabil Martinovy, a tam ho obklíčila policie. Požadoval, aby ho převezl vojenský vrtulník na letiště, jenže během vyjednávání rukojmí zabil a pak založil oheň a ve zmatku se snažil utéct. Utrpěl několik popálenin a byl zatčen.

Původně se chtěl Martin nejspíš zabít, protože ho prý ovlivnil Masakr v Dumblane, kdy masový vrah Thomas Hamilton 13. března 1996 střílel ve škole a nakonec spáchal sebevraždu.

U soudu říkal, že je nevinen, ale nakonec ho jeho právník John Avery přesvědčil ať se přizná, údajně toho docílil tím, že Martinovi řekl, že pokud by proběhl takový soud, lidé by si všimli toho, že není moc bystrý a mohli by se na něho dívat jinak, než na „monstrum.“ Martinovi totiž šlo hlavně o pozornost a o to, jak vypadá v médiích.

Dostal 35 doživotních trestů + 1035 let navíc bez možnosti podmínečného prospuštění.

Ve vězení se několikrát pokusil o sebevraždu a prý i útočil na spoluvězně.

Jeho matka, která na začátku věřila tomu, že její syn masakr spáchal, před pár lety otočila a věří v synovu nevinu, protože než se Martin přiznal, tvrdil, že v Port Arthuru ten den nebyl. Kvůli tomu také koluje spousta konspiračních teorií o tom, že to Martin neudělal. 

Díky tomuto případu byla ovlivněna australská zbraňová politika a na různá média se vznesla vlna kritiky za to, že upravovali fotky s Martinem, aby vypadal děsivěji a vlastně celkově podporovali obrázek monstra, jakým chtěl Martin být, přitom to byl ve skutečnosti jen osamocený, ublížený chlapec, který toužil po tom být oblíbený. Jelikož nic z toho neměl, tak se nakonec rozhodl „zapsat do historie“ tímto způsobem.

Do vězení se údajně těšil a očekával, že ho tam přijmou jako nějakou celebritu. Možná to byl také jeden z jeho motivů. Třeba si říkal, že když ho lidé nedokážou přijmout v normální společnosti, tak by ho mohli přijmout ve vězení.

Tam se prý má podle matky dobře, ale z rozhovoru, který udělala pro 60 minut (australský pořad), mi nepřipadalo, jakože je to pravda.

Martin je nyní tlustý a vůbec se nepodobá tomu mladíkovi, jenž spáchal ten masakr.

Co si vzít z této události? Asi to, že bychom se měli k lidem, kteří jsou divnější než ostatní, chovat lépe (stejně jako ke všem ostatním) a to i přesto, že nám můžou být nesympatičtí či nás otravovat. Jenže to samo o sobě by asi nepomohlo, je důležité, aby tito lidé nebyli sami a nemohli tak sklouznout na špatnou cestu, na kterou sklouzl Martin. Jenže to se stejně nestane a další „Martinové“ budou následovat. Rád bych se mýlil.

Co si o tom myslíte vy? Budu rád když se mi svěříte do komentářů.