Prokleté křeslo Thomase Busbyho – Opravdu způsobilo smrt 63 lidí?

Než se přesuneme k ověřeným faktům a úvahám, ve zkratce napíšu příběh, tohoto údajně prokletého křesla.

Takzvané křeslo smrti (Chair of Death) mělo být oblíbeným křeslem Thomase Busbyho. První zmínky o něm se datují do roku 1702 (některé zdroje uvádějí i dřívější letopočty nebo pozdější), kdy Busby podle pověsti uškrtil svého nevlastního otce Daniela Autyho, ve městě Thirsk, v severním Yorkshiru, kde se nacházel hostinec, v kterém Thomas pracoval nebo mu patřil (nejsem si jistý a nikde to není přesně řečeno nebo jsem to alespoň nenašel, vím jenom, že se podniku říká Busbyho hostinec)

Před vraždou se údajně hádali o Busbyho manželce Elizabeth, která byla zároveň Autyho dcerou. Hádka měla následovat poté, co si Daniel Auty sedl na Thomasovo oblíbené křeslo.

Za vraždu byl Thomas odsouzen k smrti a jeho posledním přáním bylo napít se ve své oblíbené hospodě a křesle. Když přišel čas vydat se k šibeni, Busby prý řekl, že kdo si na jeho křeslo sedne, bude strašen a nakonec brzy zemře.

Historky o úmrtích začali přicházet po druhé světové válce, kdy se údajně každý voják, který na ně sedl, nevrátil z války.

Poté se dochovali příběhy o služebné, která se zachovala „tak lehkovážně,“ že si na křeslo sedla, a zemřela na rakovinu mozku. Jeden pokrývač prý spadl kvůli křeslu ze střechy a mnoho dalších lidí mělo zemřít poté, co si na křeslo sedlo.

Majitel hostince je kvůli tomu přenesl do sklepa, aby „zabránil dalším nehodám.“

Jednoho dne však do sklepa přišel poslíček a do křesla si sedl, po cestě zpátky měl smrtelnou nehodu. Kvůli tomu se majitel rozhodl tento nechtěný kousek nábytku nabídnout místnímu muzeu, které je díky nechvalné známosti přijalo. Pro jistotu je umístilo do jeden a půl metrové výšky, aby bylo jisté, že si na ně nikdo nesedne.

Nicméně i přesto o křeslu kolovali další, do té doby neznámé, příběhy o lidech, jenž také pokoušeli své štěstí a do křesla se posadili.

Jeden místní slyšel příhodu o tom, že jeden letec požádal o toaletu v Busbyho hostinci a řidič se při čekání posadil do onoho křesla. Když letec dlouho nepřicházel, řidič se rozhodl odjet a když se pak letec vrátil, na řidiče se naštval a poté, co ho znovu uviděl, rozmlátil mu cihlou hlavu.

Říká se, že každý, kdo do křesla sednul před smrtí zažíval nějaké paranormální příhody. Například slýchání nějakých hlasů, přemisťování věcí, výhružné vzkazy na zrcadlech a další typické věci pro „duchařskou aktivitu.“

Jak to sedí s fakty?

O skutečném Thomasi Busbym toho není moc známo, neví se koho přesně zavraždil nebo jestli si vzal dceru Daniela Autyho, ale podle všeho byl asi vážně zločincem a skončil na šibenici, neví se však kde.

Problém je, že křeslo, které bylo údajně jeho oblíbeným, muselo být podle historika Adama Bowetta vyrobeno až po roku 1840, což je více než 100 let po Busbyho smrti, jak je tedy mohl proklít?

Současný kurátor Muzea v Thirsku Cooper Harding řekl, že historky o křesle mají mnoho verzí. Nepochybuje však o tom, že se v onom hostinci nacházelo křeslo, o kterém se mluvilo jako o prokletém a do něhož se lidé báli usednout nebo byli hecováni, aby tak učinili.

Nicméně pro ta úmrtí (kterých je údajně kolem 63) se může najít mnoho jiných vysvětlení a navíc, většina těch smrtí není potvrzena a lidé se je dozvěděli jen mezi řečí. Nenašel jsem žádnou potvrzenou smrt přímo spojenou s křeslem, ale nemůžu potvrdit, že se žádná taková nestala.. Určitě se najde pár lidí, kteří na ně sedli a nedlouho poté zemřeli, jenže to mohlo být pouze náhodou, protože když máte křeslo s takovou pověstí, tak si do něj sedne mnoho lidí, aby prokázali „jak odvážní jsou“ a statisticky je pravděpodobné, že někdo z nich může brzo zemřít. I tak jsem nenašel žádný list, který by nějaká ta úmrtí vysloveně potvrzoval, ale to neznamená, že se nestaly. Já myslím, že se staly, jen si nemyslím, že za to mohlo prokleté křeslo.

Podle mě je to tedy pouhá  historka, nicméně vám to nemůžu s určitostí potvrdit, třeba je křeslo vážně prokleté, ačkoliv je to krajně nepravděpodobné a vzhledem k tomu, že nevěřím na podobné věci, tak to mám jasné. Ale stejně nevím, jestli bych se do křesla posadil, kdybych měl tu možnost :D

Co si myslíte vy? Posadili byste se do něj?